- Ákimshilik
- Uıymdastyrýshylyqty qamtamasyz etý bólim
- Kitaphanalardy damytý bólimi
- Әдебиетті толықтыру және өңдеу бөлімі
- Buqaralyq is-sharalar jáne qoǵammen baılanys bólimi
- Negizgi qordy saqtaý bólimi
- Ақпараттық-библиографиялық бөлім
- Oqyrmandarǵa qyzmet kórsetý bólimi
- Shet tilindegi ádebietter bólimi
- Óner ádebieti bólimi
- Kitaphana úrdisterin avtomattandyrý bólimi
Negizgi baǵyttary:
1. Mekemeniń sharýashylyq qyzmetin keshendi ekonomikalyq josparlaý men taldaýdy júzege asyrý.
2. Kadrlyq qamtamasyz etý.
3. Mekeme qyzmetin zańdy súıemeldeý
Memlekettik organdarmen, zańdy uıymdarmen jáne jeke tulǵalarmen is júrgizýdi jáne qujat aınalymyn qamtamasyz etý.
Mindetteri men fýnktsiıalary:
1. Qarjy jáne ekonomikalyq máseleler boıynsha biryńǵaı strategiıany jáne kelisilgen is-áreketterdi qalyptastyrý jáne ázirleý;
2. Qarjylyq jáne ekonomikalyq máselelerde qyzmetti jetildirý boıynsha praktikalyq sharalardy júzege asyrý;
3. Býhgalterlik esepti júrgizý boıynsha jumystarǵa taldaý júrgizý;
4. Qyzmetkerlerdi oqytýdy, qaıta daıarlaýdy (qaıta mamandandyrýdy, attestattaýdy) jáne biliktiligin arttyrýdy uıymdastyrý;
5. Kadr saıasatyn ázirleý;
6. Zańnamanyń, normativtik quqyqtyq aktilerdiń saqtalýyn baqylaý;
7. Quqyqtyq máseleler boıynsha kómek kórsetý jáne qyzmetti taldaý, sondaı-aq keńes berý;
8. Joǵary turǵan organdarǵa aqparat pen materialdardy daıyndaý boıynsha tiimdi jumysty qamtamasyz etý, sondaı-aq joǵary turǵan basshylar men memlekettik organdardyń sheshimderiniń, tapsyrmalary men qaýlylarynyń ýaqtyly jáne sapaly oryndalýyn baqylaý;
9. Jeke jáne zańdy tulǵalardyń hattary men ótinishterin belgilengen merzimde sapaly oryndaýdy júzege asyrý.
Bólim qurylymdyq bólimshelerdiń barlyq ǵylymi-ádistemelik jumysyn úılestiredi. Bólim qyzmetkerleri aqparattyq-taldaý qyzmetimen, monitoringpen, óńir turǵyndaryna kitaphanalyq qyzmet kórsetý jaǵdaıyn baǵalaýmen, oblys kitaphanalarynyń damýyn boljaýmen aınalysady. Jyl saıyn kitaphana qyzmetiniń túrli aspektileri boıynsha jalpylama materialdar daıyndaıdy, ádistemelik jáne aqparattyq-taldaý materialdaryn quraıdy, kitaphanalyq qyzmet kórsetýdiń túrli máseleleri boıynsha ǵylymi-zertteý jumystaryn uıymdastyrady, ádistemelik jáne praktikalyq kómek kórsetýmen oblys kitaphanalaryna barady.
Bólim dástúrli formalar men jańashyldyqtar negizinde qurylǵan biliktilikti arttyrýdyń barlyq júıesin uıymdastyrýshy bolyp tabylady.
Baspa ónimderinde eń ózekti taqyryptar - jumystyń innovatsiıalyq túrleri, ólketaný sipatyndaǵy materialdar, mereıtoı jáne estelik kúnder kúntizbeleri kórinis tapty.
Kitaphana qorynyń sapaly qurylýyna jaýap beredi. Búgingi tańda kitap qory - 357 948 danany quraıdy, onyń ishinde memlekettik tilde - 76 335 dana. Tolyqtyrý kózderi: "Ádebiettiń áleýmettik mańyzdy túrlerin shyǵarý" baǵdarlamasy boıynsha QR baspalarynan Memlekettik satyp alý boıynsha túsetin ádebietter; jeke tulǵalardyń, jazýshylardyń, oqyrmandardyń syıǵa tartýy bolyp tabylady.
QR baspalarynan túsken ádebietter Aqmola oblysynyń aýdandaryna bólinedi (19 aýdan). Bólimde jumystyń barlyq protsesteri eńbekti qajetsinetin (qujattar boıynsha qabyldaý jáne salystyrý; qujattardy jiberý; oraý; óz ádebietterin shyǵarý týraly aýdandarǵa hat jiberý). Bir ataýdan 130 danadan kelip túsedi, 2015 jyly oblystyń aýdandyq kitaphanalaryna 60 362 dana bólindi. (56 QR baspasy: Taımas, Jazýshy, El shejire, Baspalar úıi, Ana tili, Balalar ádebieti, Hantániri jáne t.b.).
Búgingi kúni M. Jumabaev atyndaǵy AOÁǴK jyl basynan bastalǵan jasaqtaýdy "Memlekettik satyp alý týraly" QR Zańyna sáıkes júzege asyrady. Ádebietti satyp alýdyń jyldyq jospary jasalady,onda jalpy soma, baǵa jáne qajetti ádebietter tizimi bekitiledi. Jyl saıyn 2 106 000 teńge somaǵa 290- nan 300-ge deıin merzimdi basylymdarǵa jazylý júrgiziledi.
1994 jyldan bastap RABIS "Katalogizator" baǵdarlamasy engizildi, málimetter bazasyna 177 808 qujat engizildi (onyń ishinde qazaq tilinde - 54 522 qujat). "Katalogizator" modýli kitaphana qorynyń bibliografiıalyq jazbalarynyń derekqoryn qurýǵa, jańartýǵa jáne basqarýǵa múmkindik beredi.
Ádebietti tolyqtyrý jáne óńdeý bóliminiń qurylymyna kelesi sektorlar kiredi:
- Ádebietti satyp alý jáne taratý sektory;
Ádebietti óńdeý sektory.
2010 jyldyń 18 qazanynda Maǵjan Jumabaev atyndaǵy Aqmola oblystyq ámbebap ǵylymi kitaphanasynda kópshilik is-sharalar jáne qoǵammen baılanys bólimi ashyldy. Bólimde meńgerýshi jáne 2 kitaphanashy jumys isteıdi. Jyl boıy bólim 250-den astam mádeni-kópshilik is-sharalar ótkizedi.
Qalanyń qurmetti azamattarymen, ziıaly qaýym ókilderimen, jergilikti jazýshylarmen jáne jas aqyndarmen ózara jumys, BAQ-pen (teledidar, radio, Oblystyń gazet jáne jýrnal baspalary) baılanys júrgiziledi.
Bólim qyzmetkerleri joǵary oqý oryndarynda, kolledjderde, mektepterde, litseılerde jáne áskeri mekemelerde túrli is-sharalar ótkizedi. Barlyq is-sharalar memlekettik tilde júrgiziledi. Bólim qyzmetkerleri túrli is-sharalar ótkizip, zamanaýi jumys túrlerin qoldanady. Bólimniń negizgi jumysy-kitap qoryn nasihattaý, jastardyń kitap oqýǵa degen qyzyǵýshylyǵyn arttyrý, sondyqtan óskeleń urpaqpen úlken jumys júrgizilýde. Bólimde 2 klýb jumys isteıdi:
"Serper" klýby - kitaphananyń kóne klýbtarynyń biri.
Klýbtyń baǵyttary:
- Mýzykalyq (án aıtý jáne mýzykalyq aspaptarda oınaý, konkýrstarǵa qatysý, úıirmeler ashý);
- Kórkem shyǵarmashylyq (kórkem oqý, óleń jazý, jas aqyndar konkýrstary, pikirtalastar, dóńgelek ústelder ótkizý, debattar uıymdastyrý);
- Mádeni-tanymdyq (kitaphananyń qoǵamdyq ómirine qatysý, aktsiıalar, flesh-mobtar, ziıatkerlik oıyndar, treningter).
"INABAT" áıelder klýby - M. Jumabaev atyndaǵy AOÁǴK klýby 2016 jyldyń aqpan aıynda buqaralyq is-sharalar bóliminde quryldy.
Klýbtyń baǵyttary:
- Ulttyq salt-dástúrlerdi nasihattaý;
- Qazirgi álemde bolyp jatqan túrli keleńsiz jaǵdaılarǵa qarsy tura bilý;
- Urpaqtar sabaqtastyǵyna tárbieleý.
Bólimde Álemdik kórkem mura, sondaı-aq bilimniń barlyq salalary boıynsha ádebietter jinaqtalǵan. Negizgi qordy saqtaý bóliminiń qory 103 myńnan astam danany quraıdy. Qazaq tilinde-15000 danadan astam.
Bólim qurylymy: rezervtik qor sektory; sirek jáne qundy basylymdar sektory.
Rezervtik qor sektory 1956 jyldan bastap merzimdi basylymdardy saqtaýdy jáne paıdalanýdy júzege asyrady. Bul jerde ótken jyldardaǵy merzimdi basylymdardyń aýqymdy massivi shoǵyrlanǵan. Bizdiń respýblikamyzdyń basty gazeti " Kazahstanskaıa pravda" 1957 jyldan bastap saqtalýda, ásirese merzimdi basylymdar ólketaný qory qundy, qazaq jáne orys tilderindegi oblystyq jáne aýdandyq gazetterdi qamtityn ("Kókshetaý" 1954 jyldan," Stepnoı maıak " 1963 jyldan bastap.). Ólketaný sipatyndaǵy gazetter sandyq formatqa kóshiriledi.
"Mádeni mura" memlekettik baǵdarlamasy aıasynda tarihi-mádeni murany saqtaý bizdiń kitaphana jumysynyń basym baǵyty bolyp tabylady.
2006 jyly osy baǵdarlama aıasynda negizgi qordy saqtaý bólimi janynan sirek jáne qundy basylymdar sektory ashyldy. Sirek basylymdar qoryn tolyqtyrý kózderi negizinen satyp alý jáne syılyqtar bolyp tabylady. Búgingi tańda kitaphananyń kitap eskertkishteriniń qory 1000 danadan asady. Sirek kezdesetin jáne qundy Qordyń kóp bóligi - HIH ǵ. sońy men HH ǵ. basy jaryq kórgen kitaptar, olardyń ishinde: "Kaharman" poemasy (arab tilinde) (1913); G. Tveritinniń "Qozy-Kórpesh pen Baıan-Slý týraly án" (1927); «Rossiıa. Polnoe geograficheskoe opisanie nashego otechestva. Tom 18. Kirgizskiı kraı». (1903). M. Vıatkinniń "Syrym batyr"; M. Áýezovtyń "Abaı" (1945).
Shaǵyn basylymdar bibliografiıalyq sirek kezdesetinder bolyp tabylady. Olar árdaıym shaǵyn tirajdarmen shyǵady. Miniatıу́ralyq basylymdardyń kollektsiıasy 20-dan astam zamanaýi, ásem bezendirilgen jáne ásem bezendirilgen kitaptardan turady: «Maǵjan. Tańdaýly" (2005); "Abaı. Slova nazidaniıa" (1995); Ibn Týfeıl «Povest o Haıe, syne Iakzana» (1987); E. Hemingýeıdiń "Shal men teńiz" (1948); S. Marshak "Saǵat munarasy" (1948). Bul kitaptardyń barlyǵy formatqa saı emes, biraq olar ashatyn álem úlken.
Búgingi tańda sirek jáne qundy basylymdar sektorynyń qorynda 1140 dana kitap pen merzimdi basylymdar jinaqtalǵan. Qor qazaq, orys jáne shetel tilderindegi qoljazbalar, kitaptar, paraqshalar, broshıу́ralar, plakattar, jýrnaldar, gazetter, izoónimder, fotoqujattar, mikrofishalar quraıdy. Respýblikalyq, oblystyq jáne jergilikti mańyzy bar qor basylymdary zertteý, saqtaý jáne paıdalaný maqsatynda jinalǵan.
Onyń ishinde 71 kitap qazaq tilinde, 105 dini sipattaǵy Shyǵys tilinen, 1 kitap Latyn tilinde jáne 2 kitap nemis tilinde. Sonymen qatar Qordyń jalpy quramyna shyǵys tilderindegi 10 qoljazba kiredi.
Sektor sirek jáne qundy basylymdardy saqtaý maqsatynda kitaptardy tsifrlaý boıynsha úlken jumys júrgizýde.
Bólimniń negizgi mindetteri-oqyrmandardyń barlyq sanattary úshin aqparattyq-bibliografiıalyq jáne anyqtamalyq-izdestirý apparatyn qurý, sondaı-aq olardy júrgizý. Qyzmetkerler jańa aqparattyq tehnologiıalardyń múmkindikterin paıdalana otyryp, anyqtamalyq-kitaphanalyq jáne aqparattyq qyzmet kórsetedi. Bibliograftar "suraq-jaýap" qashyqtyq júıesinde oqyrmandardyń jáne kitaphanaǵa kelgen oqyrmandardyń suranystary boıynsha anyqtamalar oryndaıdy. Oqyrmandardyń suranystary boıynsha anyqtamalardy ýaqytyly, sapaly oryndaýdy qamtamasyz etedi. Bibliograftardyń dástúrli baǵyttarynyń biri-bibliografiıalyq kórsetkishter shyǵarý.
Ulttyq jáne ólketaný bibliografiıasy sektorlarynyń qyzmeti.
Negizgi baǵyttary:
- Aqmola oblysynyń tarihy men mádenietiniń irgeli bibliografiıasyn qurý;
- Aqmola oblysynyń Qoǵamdyq ǵylymdar, mádeniet, óner, ádebiet jáne til bilimi boıynsha aǵymdaǵy ǵylymi aqparat aǵynyn qalyptastyrý;
- kitaphananyń elektrondy katalogtarynda alǵashqy qujattardyń bibliografiıalyq jáne analitikalyq sipattamasynyń joǵary sapasyna qol jetkizý;
- aýyzsha jáne jazbasha anyqtamalardy dástúrli jáne elektrondy túrde oryndaý;
- elektrondyq aqparatqa qol jetkizýdi uıymdastyrý;
- oqyrmandarǵa anyqtamalyq-keńes berý qyzmeti;
- aqparatty izdeý boıynsha keńes berý jáne elektrondy katalogta tapsyrysty júzege asyrý;
- SD, DVD-de bilimniń barlyq salalary boıynsha elektrondy basylymdar qoryn usyný;
- baspa qujattaryn skanerleý;
- mátinderdi basyp shyǵarý;
- tolyq mátindi DB qatynasý.
PARAGRAF Qazaqstannyń zańnamasy boıynsha tolyq mátindi elektrondyq derekter bazasy. DB-da normativtik quqyqtyq aktilerdiń mátinderi, zańgerlerdiń-ǵalymdar men praktikterdiń zańdarǵa túsiniktemeleri, Joǵarǵy Sottyń jáne respýblikanyń basqa da sottarynyń sheshimderi; sot praktikasyna sholýlar; halyqaralyq quqyq qujattary; Qazaqstan Parlamenti qaraıtyn zańdardyń jobalary; quqyqtyq jáne iskerlik qujattardyń úlgi nysandary jáne basqa da mańyzdy qujattar qamtylǵan.
Negizgi fýnktsiıalary:
- retrospektivti ǵylymi-kómekshi bibliografiıalyq quraldardy shyǵarýǵa daıyndaý;
- usynymdyq bibliografiıalyq quraldardy baspaǵa daıyndaý: Aqmola oblysynyń ataýly jáne ataýly kúnderdiń jyl saıynǵy kúntizbesin: Aqmola oblysy qaıratkerleriniń biobibliografiıasyn jáne t. b.;
- aǵymdaǵy ǵylymi-aqparattyq bibliografiıalyq quraldardy shyǵarýǵa daıyndaý;
- oqyrmandardyń suranysy boıynsha Aqmola týraly qiyn jazba bibliografiıalyq anyqtamalardy oryndaý;
- «Aqmola oblysy» bibliografiıalyq kartotekasyn qazaq jáne orys tilderinde retrokonversiıalaý;
- Oqyrmandarǵa anyqtamalyq-keńestik qyzmet kórsetý;
- Oqyrmandardyń tapsyrysy jáne izdenisteri boıynsha kitaphananyń elektrondy katologynda keńestik jumys;
- Kitaphananyń anaqtamylq-bibliografiıalyq apparatyn qoldaný arqyly bibliografiıalyq suranystardy oryndaý;
- Anyqtamalyq- bibliografiıalyq kózderden oqyrmandarǵa kepildeý jáne usyný.
Jyl saıyn oqyrmandarǵa qyzmet kórsetý bólimine qala men oblystyń elý myńnan astam turǵyny keledi. Joǵary kásibilik, meıirimdilik - bólim qyzmetkerleriniń jumysyndaǵy dástúr.
Birde-bir bólimde ádebiettiń ártúrliligi joq. Oqýshylar men stýdentter munda oqý baǵdarlamasy boıynsha, qyzyǵýshylyqtary boıynsha kitaptardy, úlkender óz qyzmetine kómek retinde jáne "jany úshin" kitaptardy taba alady. Qorda bilimniń barlyq salalary boıynsha ádebietter jinaqtalǵan, kez kelgen talǵamǵa kórkem shyǵarmalar usynylǵan. Eger paıdalanýshy kitapty ózi tańdaýǵa qinalsa, oǵan abonement pen oqý zalynyń joǵary sanatty qyzmetkerleri árdaıym kómektesedi.
Qyzmet kórsetý bólimi jumysynyń negizgi baǵyttary:
- Bilim jáne ózin-ózi bilim alýǵa kómek;
- jastardyń ziıatkerlik qabiletterin damytý;
- kitaphananyń tartymdy beınesin qalyptastyrý;
- oqyrman belsendiliginiń deńgeıin arttyrý.
Qyzmet kórsetý bóliminiń turaqty oqyrmandary JOO jáne kolledj stýdentteri, qalanyń oqý mekemeleriniń qyzmetkerleri, zeınetkerler, qyzmetkerler jáne t.b. Sektorda qyzmet kórsetý biryńǵaı oqyrman bileti boıynsha júzege asyrylady.
Qyzmet kórsetý bóliminiń qyzmetin ózimen birge jeke kýáligi, tólqujaty nemese týý týraly kýáligi bar kez kelgen adam paıdalana alady.
Zamanaýi aqparattyq tehnologiıalar qyzmet kórsetý bóliminiń jáne jalpy kitaphananyń Damý strategiıasy men taktikasyn anyqtaıtyn qural bolyp tabylady. Sońǵy jyldary oqyrmandarmen jumys jasaýda qazirgi zamanǵy tehnologiıalar belsendi qoldanylady.
Qyzmet kórsetý sapasyn arttyrý úshin árbir sektorda kirý modýli jáne "Izdeý" júıesi ornatylǵan, bul paıdalanýshyny tez jáne sapaly tirkeýge jáne qajetti ádebietterdi berýge múmkindik beredi. 2010 jyldan bastap oqyrmandarǵa qyzmet kórsetý bólimi virtýaldy taqyryptyq kórmeler jasaıdy.
Kitaphana qyzmetine jańa tehnologiıalardy engizý dástúrli formalardy almastyrmaıdy jáne alyp tastamaıdy, olardy keńeıtýge, qyzyqty jáne mazmundy etýge múmkindik beredi.
Kompıу́terlik tehnologiıalardy, elektrondy tasymaldaǵyshtardy engizý kitaphana jumysynda oń ózgeristerge alyp keledi: ol barlyq oqyrmandardy, kitaphanashylardy, qyzmet kórsetý túrleri men sapasyn.
Qyzmet kórsetý bóliminiń qurylymyna kiretin sektorlar:
- Statistika jáne oqyrmandardy tirkeý;
- Abonement;
- Oqý zaly.
Barlyq niet bildirýshilerdi shet tilderin úırenýge nemese jetildirýge shaqyrady. Bólimniń jalpy qory 12000 danadan astam shet tilderindegi baspa jáne merzimdi basylymdardy quraıdy. Bizdiń bólimde bilimniń barlyq salalary boıynsha ádebietter, sondaı-aq aǵylshyn, nemis, frantsýz, polıak jáne basqa tilderdegi oqý jáne kórkem ádebiet, anyqtamalyq sipattaǵy ádebiet, sózdikter, aǵylshyn, frantsýz, ispan, italıan, japon jáne basqa tilderdi óz betinshe úırengisi keletinderge arnalǵan Tilashar bar. Bólimde Shet tili oqytýshylaryna kómek retinde ádistemelik quraldar, jýrnaldar jáne sabaq ázirlemeleri, sondaı-aq magistratýraǵa jáne sheteldik joǵary oqý oryndaryna túsý úshin IELTS jáne TOEFL oqý quraldary bar.
Bólim janynda "Til zerthanasy" jumys isteıdi. Osy zerthanada kez-kelgen oqyrman shet tilderin úırenip, olardy tájiribede qoldana alady.
Shet tilindegi ádebietter bólimi Kókshetaý qalasynyń túrli etnomádeni ortalyqtarymen yntymaqtastyqta jumys jasaıdy. Sondaı - aq, bólimde "Polyglot" jastar lingvistikalyq ortalyǵy jumys isteıdi, oǵan: aǵylshyn tilin úırený boıynsha tegin kýrstar, balalar aǵylshyn klýby (DAK) - 8-12 jastaǵy balalarǵa arnalǵan "Funny English", jetilgenderge arnalǵan lingvistikalyq klýb (LK) - "Sunday Meetings" jáne oqý áýesqoılaryna arnalǵan pikirtalas klýby (BookClub) - aǵylshyn tilinde "Bookworms" kiredi.
Bólim janynda balalar ádebieti sektory jumys isteıdi.
Balalar ádebieti sektory 2011 jyldyń naýryz aıynan bastap jumys isteıdi. Sektordyń jalpy qory 6000-ǵa jýyq basylymdy quraıdy, onyń 2500-i qazaq tilinde; 30 dana gazet pen jýrnaldar, onyń ishinde 21-i qazaq tilinde. Sektorda bilimniń barlyq salalary boıynsha ádebietter bar, sondaı-aq, oqý jáne kórkem ádebiet. Bólimde "oqý mektebi" jumys isteıdi, onda balalarǵa arnalǵan klýb kiredi: "Balalar áleminde - V mire deteı" qazaq jáne orys tilderinde, qazaq tilinde ıу́nit-sabaqtar, ádebi oqý jáne qaıtalaý boıynsha sabaqtary bar.
"Oqý mektebiniń" maqsaty men mindetteri: bizdiń kishkentaı oqyrmandarymyzdy mekteptiń, qalanyń qoǵamdyq ómirine belsendi qatysýǵa úıretý, sheshendik óner daǵdylaryn damytý. Sonymen qatar, sektorda taqyryptyq kórmeler men túrli is-sharalar uıymdastyrylady.
Demalys kezinde balalar úshin túrli oıyn-saýyqtyq shaǵyn kórinister, mýlti-pýlti - shoý, ertegiler álemine siqyrly saıahat, oqýshylardyń jumys kórmeleri - sýret galereıalary, sonymen qatar ár túrli oıyndar, balalar men olardyń ata-analaryna arnalǵan konkýrstar ótedi.
Biz Sizderdi bizdiń bólimde kútemiz.
Sizderdi bizdiń is-sharalarymyzǵa qatysýǵa shaqyramyz!
Ónerdiń sońǵy maqsaty-adamdardyń,
olarǵa ne qajet ekenin jáne olar biletin nárselerdi túsinýge
túrtki bolady.
M. Blondel
Óner boıynsha ádebietter bólimi-tirajdalǵan qujattardyń uıymdastyrylǵan qory bar kitaphananyń arnaıy, kópfýnktsionaldy bólimi.
Bólim qory-dástúrli jáne qazirgi zamanǵy ónerdiń barlyq túrleri men shyǵarmashylyqtyń barlyq baǵyttarynda: óner, keskindeme, grafika, músin, sáýlet, beıneleý jáne qoldanbaly óner, mýzyka, teatr, kinematografiıa, horeografiıa, etikalyq, estetikalyq bilim boıynsha kitaptar men albomdar merzimdi basylymdarmen, notalarmen, fonotekamen, sondaı-aq elektrondyq resýrstarmen tolyqtyrylǵan. Zal mýzykany tyńdaý, mýzykalyq aspaptarda (fortepiano, dombyra) notalyq basylymdardy oınatý úshin jabdyqtalǵan. Mýzykalyq jazbalardyń, beınelerdiń, mátinderdiń tsifrlyq elektrondyq muraǵatyn qalyptastyrý júrgiziledi.
Bólimniń mindetteri:
- jan-jaqty aqparattyq-bibliografiıalyq kómek;
- óner men mádeniettiń jarqyn jáne qyzyqty álemin ashatyn baspa, dybys jazý jáne elektrondyq basylymdar shyǵarmalaryndaǵy paıdalanýshylardyń jan-jaqty qajettilikteri men suranystaryn tolyq jáne jedel qanaǵattandyrý;
- oqý zalynyń qorynda jinaqtalǵan ulttyq jáne álemdik notalyq-mýzykalyq muraǵa qol jetkizýdi qamtamasyz etý;
- kitaphana paıdalanýshylarynyń intellektýaldyq damýy úshin jaǵdaı jasaý, olarda ártúrli aqparat tasymaldaýshylarmen ózindik shyǵarmashylyq, izdenýshilik-zertteý jumysynyń daǵdylary men iskerlikterin qalyptastyrý;
- bólim qorynda usynylǵan Ólkeniń mádeni murasyn nasihattaý jáne saqtaý;
- ashyq qol jetkizý qoryn paıdalanýdyń teń quqyqtaryn berý
Bólimniń qyzmeti:
- bólim qorynan jáne saqtaý bóliminen óner ádebietterin paıdalanýshylarǵa qyzmet kórsetý;
- óner boıynsha ádebiettiń qosalqy qorlaryn, notalar men aýdiovizýaldy basylymdardyń mamandandyrylǵan kollektsiıalaryn, sonyń ishinde elektrondyq;
- Qordyń esebi men qozǵalysyn uıymdastyrý, ony utymdy ornalastyrý;
- elektrondy jáne kartochkalyq formada katalogtar júrgizý;
- vinildi gramplastinalardy tsifrlaý, sandyq aýdiojazbalar jasaý;
- oqyrmandarǵa mýzykalyq shyǵarmalar men mýzykalyq aspaptardy oınatý boıynsha qyzmet kórsetý;
- kitap-illıу́stratsiıalyq kórmeler ótkizý, mýzykanttarmen, kompozitorlarmen, oryndaýshylarmen jáne t. b. kezdesýlerdi uıymdastyrý.
Óner ádebietteri jónindegi bólimniń qurylymy:
- oqý zaly, dybys jazbalaryn tyńdaýǵa arnalǵan apparatýramen, kompıу́terlik jáne kóbeıtkish tehnikamen jabdyqtalǵan. Oqý zalynda paıdalanýshylar anyqtamalyq, sirek kezdesetin jáne qundy basylymdarmen, óner boıynsha merzimdi basylymdarmen, gramjazbalarmen, oqyrman biletin jáne baqylaý paraǵyn kórsetý boıynsha elektrondyq tasymaldaýshylarmen (bólimnen shyǵarý quqyǵynsyz) qyzmet kórsetedi.
- úıge ádebiet beriletin abonement, abonementti paıdalanýshyǵa úıge ádebietti berý oqyrman biletin jáne baqylaý paraǵyn kórsetý boıynsha 14 jáne odan joǵary jastaǵy barlyq sanattarǵa júrgiziledi. Paıdalanýshy 30 kúnge deıingi merzimge bes baspa týyndysyn ala alady. Oqyrman bólim abonementinde alynǵan árbir dana úshin óziniń oqyrman formýlıaryna qol qoıady, kitaphanashydan alynǵan basylymdar sany bar baqylaý talonyn alady jáne ony kitaphanadan shyqqan kezde kezekshi baqylaýshyǵa tapsyrady.
Jumys túrleri: qajetti ádebietterdi, partitýralardy, mýzykalyq týyndylardy, illıу́stratsiıalyq materialdardy, kórmelerge arnalǵan materialdardy irikteý; ǵylymi nemese oqý jumystaryna bibliografiıalyq tizim jasaý; gramplastinkalardy, aýdiokassetalardy, CD tyńdaýǵa kómek kórsetý; beınematerialdardy qaraýdy uıymdastyrý; dybys jazbalaryn tsifrlaýdy júzege asyrý; aýdiokassetaǵa, shaǵyn diskige nemese kompakt-diskige jazý; notalyq jylnamasy boıynsha ánderdi izdeý; kitaphana boıynsha ekskýrsiıa; aqparat kúnderi; jańa túsimderge kórmeler men sholýlar, ataýly kúnderge arnalǵan kórmeler; qala men oblystyń beıneleý jáne qoldanbaly óner sheberleriniń shyǵarmashylyq jumystarynyń kórmelerin uıymdastyrý; ádebi-mýzykalyq keshter men dáris-kontsertter, mýzykalyq saǵattar; mádeniet jáne óner máseleleri boıynsha master-klastar; paıdalanýshyǵa qajetti buqaralyq is-sharalardy daıyndaý jáne ótkizý; "Improvizatsiıa" óner áýesqoılaryn biriktirý sheńberinde shyǵarmashylyq kezdesýler.
Aqparatty qoldaný salasy: mádeniet jáne óner (óner sheberleriniń mádenietimen, ónerimen, ómirimen jáne shyǵarmashylyǵymen, BAQ ókilderine); bilim berý (mádeniet salasynda ózekti, shynaıy aqparat alý úshin shyǵarmashylyq pánder oqytýshylaryna jáne óner sheberlerine; stýdentterge - tańdap alǵan mamandyqtaǵy óner tarihy men sheberlik negizderin oqyp - úırenýde, mádeniettanýshylarǵa; oqýshylarǵa-mektep kýrsynyń pánderin oqyp-úırenýde, qosymsha sabaqtarǵa, referattarǵa jáne t. b. daıyndyq kezinde.); bos ýaqyt jáne oıyn-saýyq (synyp jetekshileri men kýratorlarǵa, balalar men jastar qozǵalysynyń kóshbasshylaryna, mádeniet úıleriniń qyzmetkerlerine - bos ýaqytty uıymdastyrýda); kórkem shyǵarmashylyq (kórkemóner sýretshileri men áýesqoılarǵa - shyǵarmashylyqtyń túrli túrlerinde sheberlikti meńgerýde); qoǵamdyq qyzmet (qazaq ónerin nasihattaý, óner qaıratkerlerimen kezdesýler uıymdastyrý, dóńgelek ústelder, kórmeler ótkizý); tulǵany áleýmettendirý jáne damytý.
Bólimniń aqparattyq resýrstary
Aqparattyq resýrstar jáne bólimniń anyqtamalyq apparaty paıdalanýshyǵa qorda ne bar ekendigi týraly málimet alýǵa jáne qajetti aqparat kózin tabýǵa kómektesý úshin bar
Derekter qory (DB)
DB: maqalalar (qazaq jáne orys tilderinde) - mádeniet jáne óner máseleleri boıynsha gazet jáne jýrnal maqalalarynyń analitikalyq sipattamasyn qamtidy;
- DB: óner - notalar) - qazaq, orys jáne t. b. tilderinde notalyq basylymdardyń sipattamasy bar;
- DB: SD-ROM, VIDEO, AUDIO - óner boıynsha elektrondyq basylymdardyń sipattamasyn qamtidy;
- DB: KINO, FOTO, Fon qujattar - qorda bar kino, foto materialdar men gramplastinkalardyń sipattamasyn qamtidy.
Katalogtar men kartotekalar:
- Notalardyń alfavittik katalogy;
- Notalardyń júıeli katalogy;
- Dybys jazbalarynyń alfavittik katalogy;
- Dybys jazbalarynyń júıeli katalogy;
- Mýzykalyq shyǵarmalar sózderiniń avtorlarynyń álipbilik kartotekasy;
- Óner jáne mádeniet boıynsha maqalalardyń júıeli kartotekasy;
- Maqalalardyń elektrondy jáne dástúrli kartotekalary;
- Taqyryptyq kartoteka;
- "Oqyrman qyzyǵýshylyqtary" kartotekasy»;
- "Qazaqstan Óneri" Kartotekasy»;
- "Diapozitivter, diafilmder"kartotekasy.
Bólim qory
M. Jumabaev atyndaǵy Aqmola oblystyq ámbebap ǵylymi kitaphanasynyń óner boıynsha ádebiet bóliminde qazaq, orys jáne basqa tilderde óner jáne mádeniet máseleleri boıynsha keń qory bar.
Aqparat dástúrli tasyǵyshtarda (kitaptar, gazetter, jýrnaldar, notalar, gramplastinkalar, aýdio jáne beınematerialdar) jáne elektrondy nusqada bolady.
Bólimde memlekettik jáne orys tilderindegi mádeniet pen óner boıynsha ámbebap anyqtamalyq jáne entsiklopediıalyq basylymdar, kitap palatasynyń jylnamalary (notalyq basylymdar jáne beıneleý óneri), bibliografiıalyq kórsetkishter men ataýly kúnder kúntizbeleri, oblystyń, respýblikanyń jáne álemniń óner jáne mádeniet qaıratkerleriniń ómiri men shyǵarmashylyǵy týraly taqyryptyq papkalar bar.
Kitaphana paıdalanýshysy kásibi jáne halyq shyǵarmashylyǵy álemine kirýge biregeı múmkindigi bar. Bólimde álemniń ár túrli murajaılarynyń kollektsiıalary bar túrli-tústi albomdar bar.
Eger siz úıde jumys isteýdi unatsańyz, sizge úı qolóneri týraly kitaptar: aǵash oıу́, tal shybyǵynan órý, orman músin, metaldan jasalǵan buıymdar, makram, biser órý, keste, quraq sheberlik jáne t. b.
Dizaın jáne sáýlet boıynsha kitaptar men bezendirilgen jýrnaldar: "Úı jáne interer", "Sáýlet, qurylys, dizaın", "Interer & dizaın" sizge úı men baqshany kórkeıtýge kómektesedi.
Fotosýretter boıynsha kitaptar men jýrnaldar sizdiń sheberligińizdi arttyrýǵa kómektesedi.
Bileýdi úırengińiz kele me? Sizge "Qazaq bi mektebi", "Samoýchitel vostochnyh tantsev", "Azbýka horeografii" jáne t. b. kitaptar usynylady.
Mýzykalyq ónerdi súıetinderge dombyra, qobyz, fortepiano, baıan, gitara, skripka jáne tipti arfaǵa arnalǵan notalyq basylymdar qory, sondaı-aq tanymal ánder men romanstardyń notalary unaıtyn shyǵar.
Bólim respýblikadaǵy eń iri fonotekalardyń birin saqtap, mýzykalyq týyndylardy (klassikalyq, estradalyq, halyqtyq), belgili teatr qaıratkerleriniń, jazýshylardyń, aqyndardyń daýystaryn tyńdaýǵa jaǵdaı jasaıdy.
Kitaphana paıdalanýshylary Birjan, Aqan seri, Dáýletkereı, Qurmanǵazynyń mýzykalyq-poetikalyq murasymen tanysa alady.
Qorda bizdiń etnograf Gúlsim Baıtenovanyń "Qazaqtyń salt-dástúrleri" atty gramplastinkasy jáne kitaptary bar. Elektrondy tasymaldaýyshtarda belgili oryndaýshylar Iran Sal Tasqara, Bisara Mákenova, Maıra Esmuhanova, Saıan Mýhamedıarovtyń jáne t. b. daýystaryn tyńdaýǵa bolady.
Bólim jalpyǵa qoljetimdi, qordy paıdalaný tegin.
Bólimde merzimdi basylymdar sektory jumys isteıdi, onyń qory qoǵamdyq-saıasi jáne ádebi-kórkem basylymdar; aqparattyq-analitikalyq, jaratylystaný-ǵylymi, ǵylymi-tanymal, ǵylymi-tehnikalyq, óndiristik, ǵylymi-teoriıalyq jáne ǵylymi-ádistemelik, sondaı-aq otbasylyq oqý jýrnaldary bar.
Kitaphana úrdisterin avtomattandyrý bólimi M. Jumabaev atyndaǵy Aqmola oblystyq ámbebap ǵylymi kitaphanasyn jańǵyrtýdyń belgili bir basym baǵyttaryn belsendi qoldaıdy.
Kitaphana úrdisterin avtomattandyrý bólimi elektrondy resýrstardy, onyń ishinde derekter bazasyn, elektrondyq katalogty, web-portaldy tiimdi basqarý, neǵurlym jetildirilgen kompıу́terlik tehnika men baǵdarlamalyq qamtamasyz etýdi satyp alý, ǵalamdyq Internet jelisine kirý jáne shyǵý maqsatynda qurylǵan.
Kitaphana úrdisterin avtomattandyrý bólimi qyzmetiniń basty baǵyttary kitaphanada jańa aqparattyq tehnologiıalardy engizý; paıdalanýshylar úshin aqparat spektrin keńeıtý úshin aqparattyq qyzmetterdiń jańa túrlerin engizý; bólim qoryn elektrondyq resýrstarmen tolyqtyrý; tehnikalyq infraqurylymdy arttyrý jáne tehnologiıalardyń úzdiksiz jumysyn qamtamasyz etý, kitaphana qyzmetkerleriniń kompıу́terlik saýattylyǵyn arttyrý boıynsha kýrstar ótkizý, sondaı-aq oblys OKJ úshin biliktilikti arttyrý kýrstary bolyp tabylady.
Kitaphana jumysyna jańa aqparattyq tehnologiıalardy engizýmen joǵary bilikti mamandardyń qatysýyn talap etedi. Mundaı mamandar kompıу́terde jumys isteý negizderin bilýi, qandaı da bir mamandandyrylǵan baǵdarlamalarda baǵdarlanýǵa, sondaı-aq óz qyzmetinde jańa bilim sapasyn jáne DK qoldanýyn satyp alý múmkindigin, jalpy qyzmet kórsetýdiń biliktilik deńgeıin arttyrýy qajet. Ol úshin ádistemelik sabaqtar, qyzmetkerlerdi oqytýdyń arnaıy baǵdarlamalary, treningter, praktikalyq sabaqtar qajet: DB qurý teoriıasy men praktikasyn zerdeleý, kompıу́terde jumys isteýge jáne aqparatty izdeý ádistemesine oqytý, sondaı-aq basqa da máselelerdi zerdeleý.
Bólim kitaphana úrdisterin avtomattandyrý jumysyna jaýap beredi. Barlyq avtomattandyrylǵan kitaphanalyq úderister RABIS baǵdarlamasynda júzege asyrylady. Júıeniń ózegi Kitaphana bólimderinde ornalasqan, bibliografiıalyq derekterdi engizýdi júzege asyratyn jáne oqyrmandardyń elektrondyq katalogqa kirýine múmkindik beretin jumys stantsiıalary men terminaldarymen jergilikti jelimen qosylǵan SERVER (RABIS) bolyp tabylady. Elektrondyq derekter qorynda kitaptar, gazetter men jýrnaldar, notalar, dybys jazbalary, izobasylymdar, kartografiıalyq materialdar, GOST, patentter, direktivalyq materialdar, ólketaný jáne ólke jylnamasy, sondaı-aq zańnamalyq materialdar jáne t. b. boıynsha bibliografiıalyq jazbalar bar. RABIS paıdalanýshylarǵa katalog qurylymynda ońaı baǵdarlanýǵa jáne bibliografiıalyq sipattamanyń kez kelgen belgili elementi: avtor, ataý, negizgi sóz boıynsha izdestirýge múmkindik beredi. Kitaphananyń menshikti elektrondyq resýrstarynyń jalpy kólemi 160 myńǵa jýyq jazbany quraıdy. Paıdalanýshylarǵa qyzmet kórsetýdiń jedeldigi men jaılylyǵyn arttyrý úshin katalogtar zalynda 8 avtomattandyrylǵan jumys orny (AJO) ornatyldy.
2009 jyly RABIS (9.9) respýblikalyq baǵdarlamasynyń jańa modýlderin jańartý jáne ornatý boıynsha úlken jumys júrgizildi. "Katalogizator" jáne "Izdeý jáne Tapsyrys" modýlderi jańartyldy, "Oqyrmandardy tirkeý" jańa modýli ornatyldy.
Kitaphana jumysynyń tájiribesine jańa tehnologiıalardy engizýdi biz oqyrmandarǵa óz málimetter bazasyn qurý men usynýda ǵana emes, sonymen qatar CD-ROM-de aqparat usynýda da kóremiz. Kitaphana úderisterin avtomattandyrý bóliminde bar elektrondyq resýrstar qory: elektrondy tasyǵyshtardaǵy kitaptar (CD-diskiler), CD-Romalar oblystyq kitaphananyń aqparattyq resýrstarynyń mańyzdy quramdas bóligi bolyp tabylady. Qordy "Zań ádebieti" jáne "Nur-Press" baspalarynan elektrondy nusqada jinaqtaý lazerlik diskterde bilimniń túrli salalary boıynsha sapaly ázirlengen kásibi elektrondy kitaptar usynylǵan: QR zańnamasy, Ekonomika, býhgalterlik esep, marketing, pedagogika, psihologiıa jáne t. b.
Kitaphana úrdisterin avtomattandyrý bóliminiń paıdalanýshylary úshin tek kompıу́terlik baǵdarlamalar boıynsha kitaptardy ǵana emes, sonymen qatar ártúrli oqytý diskilerin usynamyz: Word-ta jumys isteý negizderi, Windows baǵdarlamalarymen, CorelDraw, Photoshop, Macromedia, 3dsMax web-saıttarynyń dizaıny men bezendirilýi. Sonymen qatar, informatika mamandary úshin arnaıy optikalyq diskiler, CHIP SD jáne DVD jýrnaldaryna qosymshalar, úı kompıу́teri, DK álemi, Kompıу́ter Press, Mega CD, DK-Mobile, Býhgalter Prof, quqyqtanýshy PROF, Megabaıt jáne aqparattyq tehnologiıalarǵa arnalǵan basqa da kóptegen diskiler jaramdy bolýy múmkin.
Bizdiń oqyrmandarymyzǵa kitaphana úrdisterin avtomattandyrý bólimimen qurylǵan taqyryptyq jáne derbes elektrondy oqýlyqtar (SD-ROM) berildi. Web-bet túrinde oryndalǵan birneshe mýltimediıalyq basylymdardy usynamyz: "Kókshetaý qalasynyń eskertkishteri" elektrondyq oqýlyǵy, onda paıdalanýshylar qalada bar memorialdyq eskertkishter men sáýlet eskertkishteri týraly málimetterdi, eskertkishterdiń Foto muraǵattaryn taba alady. M. Jumabaevtyń "Ulttyq poeziıa padishasy", "Keńes Odaǵynyń Batyrlary - aqmolalyqtar" shyǵarmalaryna arnalǵan, Qazaqstan áskerge shaqyrý nemese týǵan jeri bolyp tabylatyn Keńes Odaǵynyń Batyrlary týraly eki tilde elektrondyq oqýlyq, "Kókshetaý meniń súıikti qalam", qaıta basylyp shyǵarylǵan "Nashaqorlyq - áli kesh emes" jáne t.b. Barlyq jáne basqa da basylymdar týraly tolyq aqparatty "Jobalar"bóliminen bile alasyzdar.
Barlyq" ozyq " elderde jáne álem azamattarynda Internet qarym-qatynas jasaý jáne aqparat alý úshin ádettegi qural boldy.
Bólim paıdalanýshysy jańa tehnologiıalar arqyly aqparatqa keń jáne erkin qol jetkizýge, sondaı-aq óz bilimin alý jáne tolyqtyrý úshin, kásibi jáne shyǵarmashylyq ósý úshin múmkindik alady. Internet jelisiniń barlyq paıdalanýshylary kitaphana protsesterin avtomattandyrý bóliminiń qyzmetkerlerinen internet pen DK paıdalaný erejeleri týraly keńes jáne aqparat ala alady.
Kitaphana úrdisterin avtomattandyrý bóliminiń qurylymyna kelesi sektorlar kiredi:
- Aqparattyq-servistik qyzmet kórsetý sektory;
- Tehnikalyq qyzmet kórsetý jáne baǵdarlamalyq qamtamasyz etý sektory.